|
|
Školní zkušenosti jihočeských Punkerů v 80. a 90. letech 20. století
KOPECKÁ, Barbora
Bakalářská práce se bude zabývat členy jihočeské punkové subkultury generace narozené v letech 1970-1980 a jejich zkušenostmi se školským systémem v 80. a 90. letech. Zaměřena bude zejména na vnímání školy, spolužáků, učitelů a studijní výsledky respondentů, resp. jejich vzdělanostní dráhy zejména v kontextu společenských změn roku 1989. V teoretické části bude vysvětlen pojem punk a základní informace o něm. Empirická část bude realizována pomocí kvalitativního výzkumu ve formě strukturovaných rozhovorů, které budou následně interpretovány. Cílem práce bude také objasnit motivy připojení se k subkultuře a její následný vliv na školní docházku a studium člověka. Základní diskutovanou otázkou bude, zda punk znamenal rozchod se školním systémem, nebo zda byl subkulturou, jejíž členové absolvovali běžné studijní dráhy. Dále nás bude zajímat, jak vypadalo vzdělávání a kariérní dráhy těchto lidí po odchodu z punkové subkultury.
|
|
|
Punk's not dad - Rozhlasový dokument o proměně životních hodnot členů punkové subkultury při výchově dětí
Trajerová, Magdalena ; Gulda, Jana (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Tato praktická práce Punk's not dad - Rozhlasový dokument o proměně životních hodnot členů punkové subkultury při výchově dětí se, jak již název napovídá, věnuje přístupu punkerů výchově dětí. Na základě rozhovorů pěti protagonisty a reportážních záznamů punkového prostředí odpovídá na otázku, jak punkeři pracují s hodnotami, jako je odmítání budoucnosti, odpor k systému či například neuznávání autorit, při výchově svých dětí. teoretické části práce jsou popsána specifika rozhlasové tvorby. Dále obsahuje práce definice základních rozhlasových žánrů s důrazem na rozhlasový dokument, který je předmětem zájmu práce. Následující oddíl se věnuje punku a tomu, jak může toto hnutí ovlivnit mladého člověka. V poslední části představuji svou práci. Zabývám se cílem dokumentu, výběrem hlavních protagonistů, scénářem, popisem práce a zvolenou metodikou.
|
|
|
Význam tetování v hardcore subkultuře
Řápek, Marek ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem tetování v hardcore subkultuře. V teoretické části reflektuje proměnu konceptu subkultur v kontextu jeho historického vývoje, přičemž důraz je kladen na koncept stylu v pojetí Centra pro současná kulutrální studia a post subkulturních teorií, především díle Davida Muggletona. V diachronní perspektivě se tato práce zabývá také fenoménem tetování a jeho funkcemi a významy, které jsou mu v současné společnosti připisovány. Nedílnou součástí teoretické části je deskripce hardcoru nejen z hlediska jeho vývoje v USA a také Československé, respektive České republiky, ale také z hlediska hudební stránky a sdílené ideologie, která je klíčových rysem této subkultury. Koncepty popsané v teoretické části jsou poté využity v samotném výzkumu, který je veden pomocí kvalitativní metodologie. Zkoumání si klade za cíl popsat významy a funkce v hardcore subkultuře a zjistit, zda-li jsou obsahy a motivace připisované tetování ovlivněny subkulturní ideologií, nebo jestli se především jedná o výraz soudobého individualistického diskurzu. Tetování je tedy v této práci zkoumáno z hlediska jeho individuální podstaty s přihlédnutím na subkulturní, respektive širší, celospolečenský kontext, který spolu definuje jeho podstatu a společenské vnímání.
|
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
|
|
Punk: History, main features and subculture
Šimková, Anna ; Vít, Radek (vedoucí práce) ; Červinková Poesová, Kristýna (oponent)
Shrnutí Bakalářská práce pojednává o hudební historii punku a o hlavních představitelích první punkové generace, zejména o kapele the Sex Pistols, poskytuje srovnání současných a původních punkových stoupenců, vytváří přehled hlavních znaků a činností spojených s punkem, zkoumá definice slova 'punk' a popisuje, jak členové punkové subkultury jednají. Práce se zaměřuje také na propojení punku a politických názorů, což je v tomto hudebním žánru stěžejní. Názory autorů literatury jsou porovnávány se zkušenostmi autorky práce. Obsah práce je komplexní, zahrnuje ty nejpodstatnější rysy punkového hnutí. Klíčová slova: punk, the Sex Pistols, kapela, hudba, fanoušek, subkultura
|
|
| |
|
|
Je punk mrtev?
Lučan, Ondřej ; Oravcová, Anna (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou punkové subkultury v českém prostředí od konce 70. let do současnosti. Zaměřuje se především na změnu životních hodnot a kontextu se zlomovým bodem, za který je označován pád komunismu. Je zde analyzován vývoj subkultury, která se rodí ve pojených státech amerických 70. letech, odkud se rozšířila do celého světa. Je typická odporem ke konzumní společnosti, válkám, nacismu, korporacím a hlavně nesvobodě. Mezi roky a 1977 se punk dostává i do tehdejšího Československa, kde v kontextu vlády komunistické strany dostává nový rozměr. Práce popisuje rozpor mezi příslušníky komunity a veřejností, kterou jsou tito lidé označování za závadovou a nebezpečnou mládež. Subkultura se potýká s represemi a omezeními až do pádu socialismu začnou vznikat nové odnože, souvislosti se společenským vývojem roste nová tvář subkultury, která se již zabývá konkrétnějšími problémy, jako jsou práva zvířat, či plýtvání. V analýzu použit kvalitativní výzkum ve formě zúčastněného pozorování a rozhovorů se zástupci současné i původní vlny. Rozhovory napovídají, že objektem zájmu je stále pojem "svoboda" a k proměně dochází spíše v konkrétních terých se této hodn příslušníci subkultury dožadují. Spolu s tím stoupá rozmanitost odnoží a angažovanosti členů Přínosem práce je pohled na členy komunity jakožto na...
|
|
|
"Bůh ochraňuj královnu": Historie punku v éře Železné lady (1975-1990)
Šmigol, Ondřej ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu vztahu mezi punkovým hnutím a thatcherismem. Zkoumá kořeny jak thatcherismu, tak punku v sedmdesátých letech dvacátého století. Dále se zabývá společenskou a ekonomickou krizi Británie v těchto letech a jaké měla důsledky na myšlení mládeže a konzervativců. Ukazuje, že obě hnutí měla společná východiska a do jisté míry i závěry. Práce se poté zaměřuje na působení punku na politiku, jeho vnímání ve společnosti. Analyzuje taktéž politické pozadí druhé poloviny let sedmdesátých a vítězství Margaret Thatcherové ve volbách v roce 1979. Poslední část práce rozebírá druhou generaci punku a její vnímání thatcherismu. Nakonec práce zkoumá politickou přeměnu starých punkerů.
|
|
|
Mýty české hudební alternativy osmdesátých let
Jonssonová, Pavla ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Maderová, Blanka (oponent)
Dizertační práce "Mýty české hudební alternativy osmdesátých let" představuje antropologický pohled na fenomén paralelní kultury v limitující situaci. Na základě životopisných vyprávění, doplňujících rozhovorů a dat získaných z jiných typů pramenů jsou konstruovány "mýty" o sedmi významných postavách české alternativní scény. Jde o insiderskou etnomuzikologickou intepretaci, založenou na konceptech mýtu Mircea Eliadeho a Bronislawa Malinowského jako opakujícího se a příkladného vzorce jednání. Popsané osobnosti, Jazzová sekce (Prométheus), Miroslav Wanek ("cesta hrdiny") Karel Babuljak ("hledání ztraceného ráje"), Pavel Zajíček (Odysseus), Mikoláš Chadima ("rebel"), Oldřich Janota (Hermés) a Marka Míková (Psýché), představují některé hlavní trendy tvůrčích procesů české hudební alternativní scény osmdesátých let pomocí mýtu jako metafory. Metafora je zde chápána jednak v pojetí Timothyho Rice, tedy jako organizační princip našeho myšlení, a jednak jako osvětlující obraz.
|
|
| |
host ::
RSS.